Bezpečnost výrobků pod lupou EU a co musí firmy splnit podle GPSR

Nařízení GPSR zásadně mění pravidla pro uvádění spotřebitelských výrobků na trh EU. Zvyšuje nároky na dokumentaci

Bezpečnost výrobků pod lupou EU a co musí firmy splnit podle GPSR

Nařízení GPSR zásadně mění pravidla pro uvádění spotřebitelských výrobků na trh EU. Zvyšuje nároky na dokumentaci, transparentnost a řízení rizik a rozšiřuje odpovědnost i na online prodejce a distributory. Firmy, které se nepřipraví, vystavují své výrobky i podnikání zbytečnému riziku.

Co je GPSR a proč vzniklo

Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (Nařízení (EU) 2023/988, známé jako GPSR – General Product Safety Regulation) je účinné od prosince 2024. Jeho cílem je zajistit, aby všechny spotřebitelské výrobky uváděné na trh EU byly bezpečné, a to bez ohledu na to, zda jsou prodávány v kamenném obchodě nebo online.

Evropská unie tímto krokem reaguje na rychlý rozvoj e-commerce, globalizaci výroby a rostoucí objem dovozu ze třetích zemí, kde je kontrola bezpečnosti výrobků složitější. GPSR proto výrazně zpřísňuje odpovědnost firem v celém dodavatelském řetězci.

Na jaké výrobky a subjekty se nařízení vztahuje

GPSR dopadá na široké spektrum výrobků uváděných nebo dodávaných na trh EU, zejména na tzv. neharmonizované výrobky, pro které dosud neexistovala jednotná evropská úprava bezpečnostních požadavků.

Nařízení se nevztahuje například na:

  • léčiva,

  • potraviny a krmiva,

  • živé rostliny a zvířata,

  • výrobky podléhající zvláštní sektorové regulaci (např. dětské hračky).

Povinnosti se týkají všech hospodářských subjektů – výrobců, dovozců i distributorů – a uplatní se jak v kamenných prodejnách, tak v e-shopech a na digitálních tržištích.

Bezpečnost výrobku po celý jeho životní cyklus

Základním požadavkem GPSR je, aby byl výrobek bezpečný nejen při uvedení na trh, ale po celou dobu své životnosti. Povinnosti výrobců tak začínají už ve fázi návrhu výrobku.

Výrobci musí provádět analýzu rizik a vypracovat technickou dokumentaci k bezpečnosti výrobku, kterou jsou povinni uchovávat po dobu deseti let. Tato dokumentace musí být na vyžádání dostupná dozorovým orgánům.

Informace pro spotřebitele = více transparentnosti

Každý výrobek musí být jednoznačně identifikovatelný – například typem, sériovým číslem nebo jiným identifikačním údajem. Pokud je to nezbytné pro bezpečné používání, musí být výrobek opatřen také návodem k použití a bezpečnostními informacemi.

Součástí povinností je i uvedení:

  • jména nebo obchodního názvu výrobce,

  • ochranné známky,

  • kontaktních údajů, včetně poštovní a elektronické adresy.

Tyto informace mohou být poskytnuty nejen fyzicky, ale také digitálně, například prostřednictvím QR kódu.

Evidence stížností a rychlá reakce při riziku

Výrobci mají povinnost evidovat stížnosti, nehody, stažení výrobků z trhu a přijatá nápravná opatření. Tyto záznamy musí uchovávat po dobu nejméně pěti let.

Pokud výrobce zjistí, že výrobek, který je již na trhu, představuje riziko, musí:

  • neprodleně informovat spotřebitele,

  • oznámit situaci příslušným orgánům členských států prostřednictvím systému

    Safety Business Gateway,

  • přijmout odpovídající nápravná opatření, včetně případného stažení výrobku z

    trhu nebo z oběhu.

Kdo je považován za výrobce

GPSR rozšiřuje pojem výrobce. Každý, kdo uvádí výrobek na trh pod svou značkou nebo provede na výrobku podstatnou změnu, je z pohledu práva považován za výrobce a musí plnit veškeré s tím spojené povinnosti.

Zároveň musí být u každého výrobku určen odpovědný hospodářský subjekt se sídlem v EU, který slouží jako kontaktní místo pro dozorové orgány a nese odpovědnost za bezpečnost výrobku.

Co nové nařízení znamená pro firmy

Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků zásadně mění pohled na odpovědnost firem na evropském trhu. Výrobci, dovozci i prodejci musí poskytovat více informací, uchovávat rozsáhlejší dokumentaci a být připraveni rychle reagovat při zjištění rizika.

Pro mnoho firem to znamená úpravu vnitřních procesů, aktualizaci označení výrobků a zavedení systematického sledování stížností a incidentů. Správné nastavení těchto procesů je klíčem k minimalizaci rizik i sankcí.